O vzniku tepelného čerpadla

Základní myšlenku principu tepelného čerpadla vyslovil již v roce 1852 Lord Kelvin ve své druhé větě termodynamické.
Ta má několik částí, tou nejdůležitější je ale tvrzení, že teplo se šíří vždy ve směru od teplejší ke studenější části, čehož princip tepelného čerpadla využívá.

William Thomson (později lord Kelvin) se narodil 26. června 1824 v Belfastu v Irsku v rodině učitele matematiky. Později se jeho otec stal profesorem matematiky na univerzitě v Glasgow. Na tuto univerzitu dal také svého tehdy desetiletého syna zapsat. V 16 letech pak mladý Thomson přešel na Cambridge a ve 22 letech se stal v Glasgow profesorem.

William Thomson se nejvíce věnoval elektřině a magnetismu. V oboru termodynamiky Thomson byl jeho spolupracovníkem J. P. Joule. William Thomson je považován za dovršitele mechaniky ve fyzice.

První tepelné čerpadlo sestrojil (v podstatě náhodou) americký vynálezce Robert C. Webber
na konci čtyřicátých let minulého století. Právě když prováděl pokusy s hlubokým zamrazením, dotkl se omylem výstupního
potrubí mrazícího přístroje a popálil si dlaň. To ho přivedlo na myšlenku základní funkce tepelného čerpadla.

Propojil výstup z mrazáku s bojlerem na teplou vodu a jelikož měl ale stále přebytek tepla, napojil horkou vodu na potrubní smyčku a pomocí malého větráku začal vhánět teplý vzduch do domu. Následně zkusil úspěšně čerpat teplo ze země pomocí zemních kolektorů. A jelikož ho výsledky velmi příjemně překvapily, v následujícím roce již prodal svůj starý kotel na uhlí.